Z tvorby
© Tomáš Bezděk 2001 - 2003
PRAMEN
Vlna za vlnou, dál mě dostanou - SNÍM
Chvíle za chvílí, zas mě posílí - BDÍM
Řeka za řekou, cestu dalekou - MÁM
Krůček za krokem, měsíc za rokem - SÁM
Kapka za kapkou, číši přesladkou - DÁM
Ruka na ruce, pohled do srdce - ŽIJE
Z očí do očí, zázraky nekončí - MILUJI
Maska za maskou, kráčím za Láskou - ZŘÍM
Přišla jsi z míst Harmonie
Kde struny žijí z rytmů
A Slunce srdcem život bije
Čas bez nocí a dnů
Z míst, kde volání je ozvěnou
Slůně štěstí kráčí
Co uši Tvé v Tichu zaslechnou?
- Vůni perly dračí?
Kapku v moři nehledej
Bílého koně duše osedlej
Schovávám se za duší
To Pegas v Tobě vytuší
Chceš-li kapku v moři najít
Nemusíš od něj daleko zajít
Chceš-li ve mně hledat SEBE
Neodděluj zem od nebe
Zvu Tě do krajin za sny ledové
Kde pohádky v příchuti medové
Roztají z perel dračích
Do andělských křídel ptačích...
Třináctá ctnost - Láska žije
Pravdu nikdo neodkryje
Dvanáct směrů, jeden bod
Ve STŘEDU se skrývá KÓD
Ke dvanácti branám jitra
Do pohádky medové
Ke dvanácti radám z nitra
Moudří tiší dědové
DUCHOVÉ LESA
Vstal jsem a do lesa jsem šel
Když Slunce svítalo a Měsíc zapadl
Své básně psal a v ruce měl
Květ s lístky - silný pocit mě přepadl:
Věřím duchům ohně
Řekl jsem skromně...
Věřím duchům vzduchu
Došlo k mému sluchu...
Věřím duchům vody
V potoce smočil jsem nohy...
Věřím duchům země
Vykopali báseň ve mně...
Věřím Hlasu za řečí
Vědomí TO dosvědčí...
Šel jsem cestou, potkal Tebe
Zastavil se, nechtěl dál
Spatřil vílu - slétla z nebe
V němém údivu zde stál
Poznal jsem jí - sláva Bohu
Padl na kolena a políbil jí nohu
Nevěděla kým má být
Zda jít na Zem nebo Bdít
Zelený mech cestu hladil
Jak kos rose zpíval jsem sloky
Vše co mám, na vílu jsem vsadil
Láska vedla další kroky
V mysli obraz víly levitoval
Ještě chvilku líbám vizi
V ráji nemám kam bych schoval
Pavučiny - v Lásce zmizí
Čistá mlha rána chladí
Jako víla plná mládí
A já stařec proplouvám
Snad si cosi namlouvám?
Připraven jak zvíře na porážku
Ohromná vůle žít a milovat
Mé srdce lehké jak na polštářku
Jen tiše být a děkovat...
Volal jsem Světlo do Slunce
Dostal jsem pouta na ruce...
Volal jsem o milost
Dostal jsem povinnost...
Volal jsem na duchy
Dostal jsem předtuchy...
Volal jsem v Tobě pro perly
Dostal jsem život bez berly...
Volal jsem na srnku
Bodl se o trnku...
Volal jsem zběsile
Odolal přesile...
Volal jsem v Tobě síly dračí
Dostal jsem odpověď: - "Že prý to stačí"...
Ač se žádné mé přání zcela nenaplnilo
Osud byl ke mně přesto štědrý...
Afrodita dnešní noci
Zazpívá svou píseň Moci
Propůjčím jí vše co jsem
Dříve, než noc zemře v den
Propouštím Tě ze své říše
Drak mi frčí tanec v míše
Vrať se lásko, vrať se brzy
Odpust, je-li ďábel drzý
Moře v kapce nevidíš
Je tam i s perlami
Draka syčet neslyšíš
Pryč s křehkými berlami
Jedinou berlou je drak
Jedinou Perlou je Láska
Jedinou cestou je vlak
Co do srdce vlaská
Jak had se v Tobě plazím touhou
Tělem, duší, do srdce
A v Tobě tančím silou pouhou
Myšlenka hladí po ruce
Jak had jsem v Tobě pokořen
Jsem Tvou vnitřní silou
Narazil jsem na kořen
Prostup mojí milou!
Volám Tě vším, co tančit umí
Volá tě rým, co za slovy šumí
Vzývám všechna JINDE SEM!
Dříve, než noc pozve den
Vzývám všechna JINDY TEĎ!
Překonejme spolu zeď
Do nitra se vboří chrámy
Časy prostorem se vlní
Do jitra se vnoří s námi
Láska, která všechno splní...
VĚŘÍM
Věřím v lásky odpuštění
Ve zlatou rybku
Věřím v milost dopuštění
Ve svatou kytku
Věřím, že ohně zesílí
Věřím, že dají světlo
Věřím, že hory zeštíhlí
Věřím v to, co vykvetlo
Věřím, že jsme dorostli
Dorostli pro víru
Kořínky skálou prorostly
Prorostly do míru
Věřím v divoký koně běh
Věřím ve šťastné bláznovství
Věřím v Milosti Boží spěch
Věřím ve slastné království
Věřím nejhlubším Tvým tajemstvím
Věřím v hořkost pro sladké
Věřím v to, co nejkrásnějším darem Tvým
Věřím v drsnost pro hladké
Věřím, že volání je vyslyšeno
Věřím v hojnost za chudým
Věřím, že konání je vymyšleno
Věřím v liché za sudým...
DĚKUJI
Děkuji Ti za třpyt hvězd
Děkuji Ti za touhu
K lásce vede mnoho cest
Kráčím kdesi v rouchu
Děkuji Ti brzy zrána
Děkuji Ti zvečera
Kapka do moře je brána
Samotná dlouho klečela
I já klečel mnohokrát
I já volal do moře
Abych Ti verše mohl psát
Čas už pro mě neoře
Děkuji Ti za omámení
Děkuji Ti za hezký sen
Děkuji Ti za uvábení
I když za nocí přijde den
Děkuji Ti za Tvou Velikost
Děkuji, že vidíš Pravdu
Děkuji Ti za Milost
V jakém světě Tě zas najdu?
Královno Slunečních krůpějí
Jsem Tvým otrokem
Krůpěje v perly dospějí
Tichým pokrokem
Vše končí nebo začíná?
Loučím se s Tebou tím, že se neloučím
Noc pomalu zhasíná
Končíme spolu tím, že nic nekončí...
PROBUZENÍ
Mnoho let jsem mrtvě spal
Nechal si zdát těžké sny
Kolik vět jen tiše zašeptal
Západy Slunce počítaly dny
Kolikrát chodil jsem dokola
Než usadil se do STŘEDU
Kolikrát vídal jsem sokola
Vize o dvacet let dopředu
Studoval jsem hvězdné kroky
Mládí plné otázek
Proplouval jsem, spící, roky
Vídal stejný obrázek
Ujal se mě jeden anděl
Osm let mě učil Bdít
Přidal Světlu ve mně naděj
Hořkost ze tmy musel vpít
Mnoho lásek - byly ze sna
Děkuji, že odešly
Mnoho vrásek - žily ze dna
Bez Světla se obešly
Pak se na mě usmál drak
Proč ho druzí neznají?
Rozehnal těžký, snový mrak
Perlu v drápech utají?
Hledal perlu všude kolem
Přec ji v drápech měl
Létal nebem horem dolem
Kdyby tak jen více Bděl
Perla, to je jeho víra
Do STŘEDU KRUHU ji dej
Perla, to je Lásky Síla
Miluj ji a více nehledej
Pak uzavři vlastním tělem kruh
Dračí hlava, dračí ocas
Z perly sundej snový pruh
Sopky láva, kruhu provaz
Dlouho jsem snil, málem mi ujel vlak
Do CÍLE bez snění
Jsem Tvá perla, jsi můj drak
Dozvíš se od Bdění
Světlo Tě laská moudrostí
Černá Luna živí STŘED
Chiron je stezka radostí
S Láskou půjdeš stále vpřed
Až tam, kde pochopíš
Proč ruka ruku hladí
Až tam, kde probudíš
Ze stáří snů věčné mládí
Písně bez ozvěn vyslyšení
Hřmící ticho za myslí
Milování Lásky - Boha políbení
Křtící Chiron za svící
Laskání duše Probuzením
Chvalozpěv Boží
Vítání ducha osvícením
Radost si prožít...
Ukázala ses mi trojmo
Tělo, duše, duch
Já teď hledím k Nebi kolmo
Lehčí jsem než vzduch
Pronikám jak přímka osou
Všechny kruhy z cesty pryč
Ve svém středu vílu bosou
Stonku páteř - ctnostná tyč
Otevírám všechny brány
Moře citů musí ven
Poklady jsou Tobě dány
Bez ostychů si je vem
Zmrazit chtěl bych tu chvíli
Až roztaje svou Věčností
Perla mé duše letí míli
K Tobě poutána vděčností
Kéž doletí do středu světů
A dračice ji spolkne duší
Ten střed - toť radost z květů
Uctít Lásku: to se sluší...
© Tomáš Bezděk, všechna práva vyhrazena